Já regresi říkám povídání se zavřenýma očima. Díváme se dovnitř, do svého nitra a do své duše a na tomto základě jsme schopni rozvzpomenout se na důležité okamžiky, přicházet si na bloky a příčiny našich problémů a také pochopit jejich souvislosti s momentální situací.

Regresi prožíváme několikrát denně. Vzpomínáme, co bylo včera,  co jsme mohli udělat jinak, jaké byly poslední vánoce, jak probíhal náš poslední rozchod a neustále si přehráváme data minulosti.

Ale v tomto případě si neuvědomujeme podstatu vzpomínek a fakt, že si můžeme vzít z minulosti ponaučení a rozkličovat původy našich problémů.

Mnozí lidé vycházejí z mýlky, že regresní terapie je pouze o vhledech do minulých životů, ale tak tomu není.  V regresní terapii se dokážeme vrátit i do důležitých prožitků z dětství, i prenatálního období.

A taktéž pracovat s odpověďmi "tady a teď."

Každý jedinec je individualita a měl by se řídit sám sebou a naslouchat svému nitru. Ty klíče jak na to, si neseme v sobě všichni.