Spojte se se mnou

Ester Davidová

články

Ukázka z nové knihy ♣ Vztahová sinusoida – Příběh pro Jasmínku ♣

 „Trpělivost je nejvyšší forma lásky, která podporuje důvěru.“ Petra Pavelková

  1. ledna 2015

——————————————————————————————————————————-

Slunce moje. Cítím se roztříštěná na tisíc kusů. Nevím, co se

se mnou děje. Ráno nejsem schopna vstát z postele. Ty mě taháš ven,

ale já nedokážu v sobě sebrat dostatek síly. S každým krokem,

který udělám, neskutečně trpím. Jsem jako tělo bez duše, bloumám

bez cíle, nedokážu tvořit, pracovat, myslet, dýchat, cítit. Zemřela jsem.

Když ti chystám snídani, pláču. Naskakují mi vzpomínky z dob,

kdy jsme s Kamilem chystali snídani společně a radovali se z nového dne.

Teď je tady prázdno. Již nikdy mě ráno neobejmou jeho paže a nepolíbí

mě na ústa. Nyní objímá a líbá jinou ženu. Ta představa mě ničí.

Dny jsou pro mě prázdné a táhnou se. Nemám z ničeho radost, na nic se netěším.

Vím, že mám tebe a ty jsi pro mě mým naplněním. I přesto se cítím prázdná.

Odpočítávám dopolední minuty do doby, než si jdeme po obědě společně lehnout.

Jedině ve spánku nalézám osvobození. Po probuzení se nemohu vzchopit, opět mám

těžké tělo i nohy a prostoupí mě pocit bezmoci. Jak prožijeme odpoledne? Jak tě mám

zabavit až do večera? Nejsem schopna se ani obléci a jít s tebou ven. Když už se přinutím

a jsme venku, je mi lépe. Ovšem než tento pro mě nyní složitý krok

a počin uskutečním, stojí mě to mnoho úsilí. Obávám se návratu domů.

Nikdo nás nečeká, nevítá. Už neuslyším klíče v zámku. Ten zvuk mi chybí.

Hodiny se zase táhnou. Jediné, co mě naplňuje, je představa večera.

Doba, kdy ti nemusím odpovídat a vyvíjet úsilí na péči o tebe. Zatímco spíš,

já jen tak sedím, brouzdám po internetu, občas si vyložím karty,

které mi stejně žádné odpovědi nedávají, a nejsem schopna cokoliv dělat.

Hlava mi jede naplno a opět mě ničí představa, že Kamil právě v tuto chvíli

drží v náručí jinou ženu a po jejím boku usíná.  Nedokážu se od něho odpoutat.

Cítím silnou závislost na něm. Přitom je to někdo, kdo si mou lásku ani nezaslouží.

Kdo ji zašlapal do země. Zničil, zbořil, zdestruoval. Totéž bude dělat po pár měsících

i jí, té své nové přítelkyni. To se nezmění. Musel by vyvinout kus úsilí a práce na sobě,

aby tomu tak nebylo.

Včera jsem si chvilku psala s mým bývalým spolužákem. V krátkosti jsem se mu zmínila,

že jsem nyní sama a že mám za sebou dost složitý vztah.

On se k tomu vyjádřil: „Ester, ty máš ale smůlu na ty chlapy. No, po těch všech vztazích,

které jsi měla, nevím, jestli tě ještě nějaký chlap bude chtít. Raději se žádnému chlapovi

s takovou vztahovou diagnózou, co máš za sebou, nesvěřuj“.

Projel těmito slovy do mě jako nůž. Cítila jsem se ještě níž. Proplakala jsem celý večer.

Ptala jsem se, proč do mě všichni tak kopou. Pak jsem si řekla, že nyní již nedopustím,

aby po mně kdokoliv šlapal. Věřím, že nyní již potkám muže, který se nebude zabývat mou minulostí,

nebude se zabývat jen mým tělem, ale bude milovat mou duši.

Taktéž jsem zjistila, že mi nechybí ani tak Kamil, jako muž. Mužská energie, objetí, porozumění.

Ovšem nyní jsem ve stavu, kdy nemám žádnému muži co nabídnout. V tomto stavu bych přitáhla

do svého života zase jen trosku.

 

Modlím se, aby přišlo konečně osvobození z těchto stavů. Nechť mi Vesmír pomůže snášet tu silnou

bolest s menším trápením.

Ať mi pomůže, jakkoliv. Jinak se ztratím sama v sobě.

 

„Nejsme sami sebou. Proč? Lžeme si. Lžeme sami sobě a lžeme si navzájem. Bojíme se říkat pravdu. Proč? Protože se bojíme, že nás naše okolí nebude mít rádo. Také, že nás odsoudí.

Proč? Protože kdykoliv jsme jako děti říkali pravdu, byli jsme za to potrestáni, takže pro nás bylo jednodušší lhát. Také jsme se báli, že nebudeme za naši pravdu přijati.

Byli jsme vychováváni ve lži.

Báli jsme se trestu.

Máme strach z odmítnutí.

A neseme si to v sobě po staletí. V nás všech je silně zakořeněn tento program. Nejintenzivněji od dob Krista.

On byl potrestán a zabit, jelikož hlásal pravdu.

Lidé se pak báli říkat své pravdy. Bylo pro ně snazší žít ve lži.

Báli se trestu a smrti. Co když budu potrestán stejně jako Ježíš?

Tato lež s námi žije po staletí, po celé naše generace. Je jednoduché svést to na církev či systém. Nebyli jsme však toho také součástí?

Dovolme si tedy žít v pravdě.

I za cenu, že nás ostatní nepřijmou nebo nás odsoudí.

I za cenu, že nás nebudou mít rádi.

Dovolme si sami sobě nelhat a být sami sebou.

Nebojme se překonávat tyto hranice.

Jedině tak se můžeme vrátit ke svým pravdám.“  Petra Pavelková

 

  1. února 2015

———————————————————————————————————–

Stále pláču, hubnu, vážím sotva 47 kilo.

Včera jsem spadla u nás ve vchodu na schodech. Opět jsem tahala těžký kočárek

do schodů, ty jsi usnula a musela jsem tě vynést. Byla jsem tak vysílená z tahání

těžkého nákupu, že mě na posledním schodu kočárek převážil a spolu s ním

jsem spadla. Tobě se nic nestalo, jen ses probudila a vylekaně na mě koukala

a já seděla na zemi a plakala a vzlykala z plných plic.

Ptala jsem se sama sebe, proč to musíme mít my ženy tak těžké, proč nás muži

opouštějí a my musíme vám, dětem, nahrazovat otce, starat se o vás, o domácnost

a vydělávat, zatímco oni si vozí své zadky v super autech, užívají si s mladými

slečnami na diskotékách, jezdí s nimi po horách a na wellnessy a kupují si nové

motorky

a značkové oblečení, zdobí svá těla novým tetování, zatím co my počítáme každou korunu,

abychom svým malým ratolestem mohly koupit boty v sekáči, zaplatit nájem, školku,

naplnit ledničku atd.

 

Můžeme si za to samy! Tak to je! A pokud se budeš litovat, nikam nedojdeš. Proč tak přemýšlíš?

Myslíš si, že ty slečny si s nimi budou užívat donekonečna? Mají pro ně tyto dámy hlubší

hodnotu? A oni, muži? Myslíš si, že je to uspokojuje? Ano, ale jen na chvilku. Jsou šťastní

jen navenek, ale uvnitř jsou prázdní jako nádoby. Pouze těmito materiálními gesty dokazují,

jak moc si uvnitř nevěří. Jsou povrchní a nevědomí. Skutečné ženě, celistvé ženě, nemají

co nabídnout. Najdou si k sobě pouze takové, které jsou na tom stejně. Povrchní, prázdné nádoby.

A ženy, které věří ve svou vlastní hodnotu, takové muže ve svém životě nepotřebují. Raději budou

samy, než se trápit nebo trpět vedle sebe někoho takového. Proto žije spousta krásných a moudrých žen

sama.

„Neboj se, karta se jednou obrátí! Zregeneruješ se, uzdravíš, zesílíš a přijde čas, kdy budeš zase sama sebou.

Jako by do mě uhodil blesk a já se zvedla.

 

„Největší chyba, kterou můžete v životě udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ Elbert Hubbard

 

  1. února 2015

—————————————————————————————————————-

Slunce moje. Stále mám sklony se buď vinit, litovat, nebo obhajovat!

Nechápu, proč tak činím. Určitě to souvisí s programem, který pramení

v minulosti, v dětství. Potřeba zavděčit se, zalíbit. Aby mě měl někdo rád.

Nechápala bys, jak mi denně jede hlava naplno. Propírám minulost a soužití

s Kamilem, analyzuji a hodnotím, přitom vím, že to k ničemu nevede. On nic

nechápe a ještě nepřišel jeho čas pochopit.

Jenže to mi nestačí. Na jednu stranu ho miluji, tedy alespoň tu jeho světlou

část, a na druhou bych ho nejraději viděla mrtvého. Možná miluji ty vzpomínky

na krásné začátky s ním. Ano, jsem zamilovaná do iluze, do něčeho, co neexistuje

a neexistovalo.

On je prvním partnerem, který mi ukázal obě strany lásky. Láska a nenávist mají

k sobě blízko.

Otevřela jsem se mu v plné důvěře jako žena. Ctila jsem ho jako opravdového muže.

A tak moc to bolí.

Znala jsem a znám spoustu mužů, kteří navenek působí drsně, jsou vulgární a tvrdí,

ale klamou tělem.

 

Denně mě bolí ledviny, v noci se několikrát budím celá propocená a měním stále

pyžama, zdají se mi o něm sny, mluví na mě, seznamuje mě se svými přítelkyněmi, vidím,

jak se milují, a pak se mi směje. Vysmívá se mi, jak jsem mu podlehla. Mění se v démona,

který na mě křičí: „Pamatuješ!? Tehdy na rituálu s ayahuascou jsem ti řekl, že si tě najdu!

Když to budeš nejméně čekat! A já tě zase dostal, a to je teprve začátek. Ještě se připrav na pořádnou jízdu“.

Ráno vstávám zcela vyčerpaná a rozbitá.

Mám pocit, že z větší části to jsou jeho pocity, které zachycuji na dálku. Jeho strachy a myšlenky ke mně.

Když jsem se opět svěřila Lence, zeptala se mě, zda nespím na polštáři, na kterém spával i Kamil.

V Indii je polštář brán jako otisk duše člověka. Zkus vyměnit polštář, kup si nový, poradila mi.

 

Ve svém nitru cítím klid, ale v mysli mám jeden veliký chaos.

Není dne, kdy bych neplakala, kdy bych neměla v sobě tu velikou bolest. Ranil mě jako ženu,

tolik jsem se mu otevřela, tolik mu věřila a on se jen přetvařoval a hrál. A sváděl na mě to,

co on sám měl v sobě. Veškeré přetvářky a hraní. Přitom jsem s ním byla tak skutečná a svá

a myslela si, že i on mě přijímá v celé mé přirozenosti.

Ranilo mě tolik věcí, tolik situací, tolik výroků.

Nazýval mě nemocnou, bláznem, který patří pod zámek.

Mám na něho takovou zlost!

 

 

 

Pokračuj ve čtení
Mohlo by se Vám líbit
Ester Davidová

Ester Davidová pracuje v oblasti regresních terapií několik let, poté, co si jimi sama před lety prošla a které jí pomohly pochopit příčiny a původ jejich problémů. Na jaře 2012 vydala svou první knihu Karmická sinusoida - Z deníku regresní terapeutky a na podzim 2013 její pokračování s názvem Vesmírná sinusoida - Okno do mé duše. Na podzim 2015 vyšla její třetí kniha, s názvem Vztahová sinusoida - Příběh pro Jasmínku. Ester omezila svou terapeutickou praxi, jelikož je maminkou malé dcerky Jasmínky . Věnuje se psaní, pořádá tématické přednášky, semináře a pobyty pro ženy a kurzy regresních prožitkových terapií.

Více uvnitř články

Vítejte na stránkách Ester



Ester Davidová pracuje v oblasti regresních terapií několik let, poté, co si jimi sama před lety prošla a které jí pomohly pochopit příčiny a původ jejich problémů. Na jaře 2012 vydala svou první knihu Karmická sinusoida - Z deníku regresní terapeutky a na podzim 2013 její pokračování s názvem Vesmírná sinusoida - Okno do mé duše. Na podzim 2015 vyšla její třetí kniha, s názvem Vztahová sinusoida - Příběh pro Jasmínku. Ester omezila svou terapeutickou praxi, jelikož je maminkou malé dcerky Jasmínky . Věnuje se psaní, pořádá tématické přednášky, semináře a pobyty pro ženy a kurzy regresních prožitkových terapií.

Popularní články

Nahoru