ÚKLID V DOMĚ – ÚKLID V SOBĚ

CO TĚ NEZLOMÍ, TO TĚ POSÍLÍ

Na jaře 2020 jsme koupili dům, ani né tak starý jako zchátralý a neudržovaný, a protože jsme se museli z původního bydliště co nejdříve vystěhovat, začali jsme s rekonstrukcí za pochodu.

Doslova a od podlahy.

Jistě si dokážete představit jaké to je bydlet na staveništi a ještě k tomu s dítětem.

Umývali jsme se ve studené prádelně, ve staré plechové zrezivělé vaně. Vařili v malé místnosti na dvouplotýnkáči obklopení bednami a krabicemi, hrnci, talíři, moukou, kořením. Spali na zemi na matracích a topili přímotopem.

Dům byl vzhůru nohama a kousek volného místa bys nenašel. Všude kufry, krabice, stavební materiál, prach a sutiny.

Světlo na konci tunelu domoviny bylo v nedohlednu a po pár měsících jsem byla u konce svých sil.

ŽÁDEJ A DOBRÁ RADA PŘIJDE

V mém životě je tomu tak, že jakmile požádám Vesmír o pomoc či vedení, neuplyne ani pár hodin a záchranná ruka se vždy najde…

Tou záchranou rukou byla povzbudivá a moudrá slova mé báječné přítelkyně Martinky.

„Víš, když my jsme rekonstruovali dům, byla jsem na tom stejně jako ty.

A pomohlo mi, si představit, že každá část domu, každá místnost je zároveň místností ve mně. Třeba určitý orgán.

Zkus si i ty představovat, že každá místnost, na které pracujete, souvisí s každým tvým orgánem a že si v něm děláš pořádek. Že ho restauruješ, rekonstruuješ a léčíš.

Zkus to a budeš se na vše dívat úplně jinak!

Jednak se ti uleví, práce vám půjde rychleji a jednak do svého domu, včetně toho vnitřního, vneseš novou energii, dostatek světla, lásky a harmonie.“

Její slova padala na úrodnou půdu a těžká mlha beznaděje se kolem mě rozestoupila.

Rázem jsem se těšila a užívala si to.

Když jsme se pustili do rekonstrukce koupelny, představovala jsem si, že s každým tím dílkem si dávám do pucu svůj močový měchýř a ledviny.

Stará plesnivá a zanedbaná kuchyně se rázem měnila v mou vysněnou a vytouženou krásnou kuchyňku a i mému příteli šlo bourání, zdění, obkládání a sestavování lehce od ruky. Ještě aby né, když mi v představě běželo, že žaludek a celý trávicí trakt, prochází velkou očistou a hlubokou regenerací.

V dětském pokoji mé dcery se vyřádilo mé vnitřní dítě. Hromada hraček prošla velkou selekcí. Ty nefunkční odešly, ty nepotřebné byly darovány a zbytek našel své místečko v jejím hezkém a novém dětském světě. Při tom procesu jsem si rekapitulovala řadu věcí a programů z dětství a mé vnitřní dítě prožívalo okamžiky přítomného okamžiku a spontánní radosti.

Ložnice je mě  symbolem hlavy, mé mysli, mého niterního skrytého světa – tu ještě nyní malinko ladíme 🙂

Obývací pokoj a jídelna šly ruku v ruce s obrodou játry, žlučníkem a slinivkou. A co já se u toho navztekala a naplakala! Bodejť by né. Dlouho potlačené vzteky a zlosti chtěly ven, zahořklost žadonila o pozornost a dílo bylo završeno láskyplným přijetím sebe sama. Své slinivky 😊

Pracovna rozjasnila mé tvůrčí srdce. Našly v ní místo všechny knihy, obrazy a veškerá má tvorba.

Chodbička spojující horní část domu vdechla kus života mým plicím a dovolila mi, se zhluboka nadechnout v okamžiku, kdy jsem si na ní postavila svůj vysněný děkovací a rituální oltář.

Nejkomplikovanější prostor domu, na kterém stále pracujeme, ale již se chýlíme do finále je schodiště a hala ve spodní části domu. Ta prochází velkou obrodou.

Stejně jako má páteř, záda. Ty dostávají v každé mé náročné životní etapě, zabrat.

Na druhou stranu s každým schodem, s každou částí schodiště jsem si vizualizovala, že i má páteř se zpevňuje, regeneruje a uzdravuje a musím s upřímností konstatovat, že bolesti mě den ze dne opouští a do páteře se vlévá nový přiliv energie.

ZAČNI OD SEBE A NENECH SI DO TOHO KECAT

Pochopitelně jsme se párkrát dostali do fáze, kdy se našel někdo z blízkých, kdo nám radil ve snaze nás přesvědčit, že to či ono by on udělal jinak.

Do mého těla, do mého útočiště, mého hnízda nikdo nebude zasahovat, řekla jsem si a stála si za svým. Náš nový domov mě učil ustát si své hranice a pocit – ustát si to své – byl osvobozující.

ÚKLID A VIZUALIZACE JE MOCNÁ ČARODĚJKA

Rekonstrukcí to nekončí.

O své nitro je třeba se pravidelně starat a uklízet v něm. A já si tu svou úklidovou fázi udržuji právě pravidelným hlubokým novoluním úklidem, kdy přijde na přetřes celý dům.

Jasně, že uklízím  i mimo tuto fázi, ale každé novoluní mi pomáhá jít více do hloubky. Jak v sobě, tak i navenek.

MÁ RADA ZNÍ:

Zkuste to i vy. Ať už rekonstruujete, stavíte nebo uklízíte.

Ať už máte dům či malý byteček.

Každý kousek vaší domoviny je kus vás.

A budete – li to dělat vědomě, pocítíte změnu také v sobě.

—

Čeká nás ještě kus práce, zejména na zahradě, ale to už je jiný příběh a třeba se s vámi o něj jednou s radostí podělím 🙂