CHYBĚLA MU LÁSKA

Roman se rozhodl pro regresi na základě zkušenosti své manželky, která u mě terapii také podstoupila.

Jeho žena se mnou řešila jejich dlouholetou partnerskou krizi, ale i spoustu svých dalších bloků a problémů. Mají se svou ženou třináctiletý vztah a posledních pět let se snažili o dítě. Respektive se snažila jeho žena. On byl z toho „snažení“ velice unavený, až se mu zcela vzdálila a on byl raději v práci. Nakonec podstoupila umělé oplodnění.

Celé těhotenství bylo velice komplikované a od 24. týdne těhotenství (TT) musela pobývat v nemocnici, jelikož se plod špatně vyvíjel. Ubývala jí plodová voda, neustále jí bylo nevolno a za celou dobu přibrala pouze 3 kila. Ve 33. TT se jim předčasně narodila dcera. Vážila pouhé kilo. Až po třech měsících je obě propustili z nemocnice domů. Jeho žena byla dlouho od dcery odloučená. Pouze za ní docházela na oddělení pro předčasně narozené děti. Velice trpěla a trpěl i jejich vztah. Dnes se holčička vyvíjí hezky a je zdravá, vše dohnala.

Roman ji velice miluje. Vzhledem ke svým pracovním, podnikatelským, nyní i politickým aktivitám je neustále mimo domov. Jejich manželský vztah je založen pouze na kamarádství a toleranci.

Zůstávají spolu pouze kvůli dceři.

Nevědí, jak se jejich vztah bude vyvíjet dále. Nechávají to plynout. Oba se snaží k sobě najít cestu, ale zatím se jim to nedaří.

Svěřil se mi, že na svou ženu žárlí, jelikož ho odsunula na druhou kolej. On dítě nechtěl. Má již jednu dospělou dceru z prvního manželství. Ta se také narodila komplikovaně a předčasně.

Nedávno ve své pracovní branži potkal člověka, který ho chce posunout do jiných pracovních sfér a Roman tápe. Jeho kolega mu silně připomíná jeho dnes již mrtvého otce. Neví, zda s ním má nadále spolupracovat. Rozum mu říká, že se díky němu dostane na zcela jinou společenskou úroveň, ale vnitřní pocit ho varuje, že by se s ním neměl pouštět do další spolupráce.

Roman se mi svěřil, že už na jedné regresní terapii byl. Dokonce na rituálu s ayahuascou. Byl na několika sezeních kineziologie. Pravidelně dochází k léčitelce. Cvičí jógu a tai – chi. Avšak nikdy se mu nepodařilo se zcela uvolnit. Nedokáže si vybavit nic z dětství. Neustále je ve střehu a napětí. Stále se hlídá. Žije pod tlakem a jeho hlava jede naplno, neumí vypnout tok myšlenek. Je zmatený, neví, co říká intuice a co rozum. Nerozumí sám sobě, motá se v kruhu, neví co se svým životem dále.

Není šťastný. Má pocit, že ho něco velice brzdí. Trpí silnými tlaky v oblasti břicha. Bojí se výšek. Bojí se v letadle. Chce mít věci pod kontrolou a nedaří se mu to. Má pocit, že celý život jen musí. Má nedůvěru v druhé lidi. Nevěří ani sám sobě. Žije jeden velký chaos a nic ho nenaplňuje.

Už když mi vyplňoval formou e-mailu terapeutický dotazník, uvedl tam větu: „Nevím, zda se vám podaří mě otevřít, zatím se mi to nikdy nepovedlo, a to už na sobě několik let pracuji, a nepovedlo se to ani žádnému z terapeutů, u kterého jsem byl. Včetně šamana“.

Nejdříve jsme si s Romanem povídali. Se svou maminkou má velice hezký vztah. Ta na něm doslova lpí. Miluje ho, ale nezdravě. Počali ho s otcem ve vyšším věku. Je jedináček. Otec zemřel na selhání srdce. Matka stále žije, bydlí v bytě vedle nich. Jeho ženě pomáhá s dcerou, mají spolu hezký vztah. Jeho děda byl voják, rád měl věci pod kontrolou. Totéž jeho otec. Jímala jsem podezření, že jde o mnohagenerační problém ze strany mužů.

Udělala jsem s Romanem hluboké uvolnění nejprve skrze dech technikou břicha, hrudníku a klíčních kostí. Následně uvolnění celého těla a pak techniku propojení levé a pravé poloviny mozkových hemisfér a těla. Cítila jsem, že je silně ovládán svou levou mozkovou hemisférou, proto jsem volila tento postup a uvolnění jsem vedla déle než obvykle.

Dala jsem mu na výběr ze dvou cest. Vybral si cestu do zahrady. Když byl v zahradě a měl mi ji popsat, řekl, že v sobě cítí veliký smutek a tlak v břichu. Pátrali jsme tedy hlouběji přes mou novou emoční techniku.

Pojmenoval tlak smutkem, hlubokou temnotou a prázdnotou. Řekla jsem mu, ať ze sebe nechá vystoupit své vnitřní dítě a popíše ho. „Je to čert, malý ďábel a nemám z něho dobrý pocit. Je negativní a temný. Je i moc smutný.“

Vyzvala jsem ho, ať vezme toho malého čertíka, své dítě, za ruku a odvede ho do nitra chrámu. V chrámu si představil dveře, ale do dveří vešel sám. Čertík s ním jít nechtěl. Udělal krok a pak se začal propadat do svého vlastního těla a začal mi ho popisovat zevnitř. Procházel se pod svými žebry, po páteři a došel na konec.

Opět se propadal a měl pocit, že uvízl v jakési rouře, která ho svírá. Cítila jsem, že popisuje své prenatální období. Chvíli jsem ho nechala a pak se mi opravdu potvrdilo, že je v děloze své maminky.

Odpočítávala jsem týdny jeho prenatálního vývoje a on se rozpomínal.

Do 12. TT cítil v bříšku klid a radost, ale pak se jeho maminka dozvěděla, že je těhotná, a přišlo zklamání. Pochopitelně její.

14. TT – Cítím velkou zodpovědnost. Mamka má radost, ale také se bojí. Otec dítě nechce. Je zklamaná z jeho reakce. Neprojevuje nadšení a ona je smutná. Já se tedy připravuji na to, abych nezklamal. Musím být takový, jakého mě chce mít on. Vím, že je náročný. Nesmím ho zklamat. Mám touhu se tatínkovi zavděčit, zalíbit se už nyní.

18. TT – Touha zavděčit se je ještě silnější. Jsem celý ztuhlý. Cítím napětí, protože v napětí je i maminka. Ona se bojí, aby neselhala, aby se jí narodil kluk a byl takový, jakého chce mít tatínek. Jsem pořád ve střehu, jelikož je i maminka. Jsme propojení.

22. TT – Mám totální paralýzu celého těla. Cítím ještě větší svázanost. Nemohu se nadechnout a bolí mě srdce. Cítím beznaděj.

26. TT – Cítím velké zoufalství. Jsem uzavřený a osamocený. Nikdo mi nemůže nikdy pomoct! Mám pravou polovinu celou zkřivenou. (Zde se projevuje stagnace jeho mužského principu – pravá polovina, a vliv blokace pravé mozkové hemisféry – tedy blokace intuice.)

30. TT – Cítím velkou zlost a agresi. Pořád kopu. Mám ztuhlý krk. Vztek na všechno a všechny.

34. TT – Cítím kapitulaci a uvolnění. Totální stagnace, už je mi to všechno jedno.

36. TT – Necítím nic. Jen prázdno.

38. TT – Maminka je smutná, netěší se na porod. Já mám strach z budoucnosti. Bojím se, zda splním jejich očekávání. Nevím, zda mě bude mít otec rád. Chci mu vyhovět, aby měla klid i maminka.

40 TT – Cítím tlak a sevření, vím, že přijde něco nového, a bojím se toho. Mám strach z reakce táty. Vím, že táta chce, abych byl razantní, odhodlaný, žádný poseroutka, jenže já jsem jiný, jsem jemný a citlivý, a to otec nebude chtít.

Porod proběhl v pořádku, ale ihned po porodu ho odebrali mamince, protože měl pokřivenou pravou polovinu těla. Byl od ní dlouho odloučený. Cítil velkou ztuhlost už v peřince. Cítil samotu.

Pokračovali jsme a procházeli celé jeho dětství. Chyběla mu láska a přitulení. Matka se přizpůsobovala otci. Chtěl mít ze syna tvrďáka, a proto nedovolil, aby syna jakkoliv ovlivňovala svou láskou a city.

Vnímal doma pouze silně dominujícího otce, matku téměř vůbec. Byl stále sám. Raději mlčel, neprojevoval se, uzavíral se do sebe. Bál se být dítětem a uvolnit se. Hlídal se, aby otce nezklamal. Program NEZKLAMAT stále sílil s věkem. Byl pořád v napětí a nervózní. Byl ostýchavý. Otec mu stále předhazoval okruh lidí, kteří něco dokázali. Pořád ho s někým srovnával.

Oženil se jen z toho důvodu, aby se osvobodil od rodičů. Ženy má rád, je k nim empatický, soucitný. Matka se začala citově k němu angažovat až po smrti otce, jako by mu to všechno chtěla zpětně vynahradit. Uvědomil si, že jeho společník přišel do jeho života proto, aby si Roman pročistil a dořešil vztah s otcem.

Udělali jsme tátovi odpuštění. Následně i mamince.

Sobě také, ale v zrcadle se neviděl, viděl tam prázdno. Pochopil, že ztratil svou vlastní identitu, nemá ji a bude ji budovat znova.

Příště projdeme plán jeho duše, aby dokázal přijmout sám sebe, svou přirozenost, svou duši. Aby pochopil, že si sám vybral tento život a tyto lekce.

Jakmile dozraje k uvědomění, kdo opravdu je a jaký je, jedině pak dokáže rozlišit, co je program rodičů, otce, co je a jaký je jeho uměle vytvořený charakter a co převzal z celé mnohagenerační mužské linie. Proto má dvě dcery! Aby v sobě aktivoval svou přirozenou jemnost a lásku, ženskou energii, kterou v sobě měl do 12. TT. Obě dcery se narodily předčasně, to také není náhoda, ale to už je jiný příběh.

Sám mít děti také nechtěl, jeho podvědomí se bálo přijmout zodpovědnost, bálo se jemné, ženské energie, lásky a své vlastní identity. Neustále opakuje, že pro něj materiální svět není důležitý, ale následně to otočí a zakládá si na zajištění svých dcer.

Jeho děda si musel vzít ženu kvůli majetku. Jeho otec neustále apeloval na dobré zajištění. Vše chce mít pod kontrolou. Zejména v práci.

Neustále při regresi opakoval a pokládal mi otázku: „Rozumíte mi? Víte, co tím myslím?“ Není divu, ptá se nejen, aby ujistil sám sebe, ale on sám sobě nerozumí.

Na závěr jsme vše zrekapitulovali. Byl velice unavený a zmatený. Vůbec nečekal, že se dostane tak hluboko. Bylo mu však jasné, že celý život hrál. Vzal na sebe kostým, který není jeho. Potlačil svou přirozenost. Zakázal být si šťastný.

V podstatě nezná ani sám sebe. A na tom budeme pracovat příště. Na jeho vnitřním muži a ženě. Na základě těch dvou dalších bytostí půjdeme dále do minulosti…

Právě jste si přečetli ukázku z knihy Vztahová sinusoida. Více o knize na této stránce.