Astma. „Dusila jsem ho svou láskou“

„Šla jsem na regresi kvůli syna, který má astma. Je mu 7 let a astmatem trpí od miminka. Když mě Ester uvedla do regrese, navázala jsem podvědomou komunikaci se svým synem a zeptala se ho, zda mi dovolí podívat se na jeho problém.  Když souhlasil, šli jsme dále.

Viděla jsem, jak jde žena ze svým dítkem po lázeňské promenádě. Ta žena ho drží za ruku, on sebou cuká. Chce běhat. Ona jej nechce pustit. Okamžitě mě napadlo, že ta žena jsem já a ten chlapec můj syn.  Držím pevně své dítě, nedávám mu volnost, takovou jakou potřebuje. Dusím ho!

Jdeme dále, kde to vzniklo a proč to vzniklo. Vidím své rodiče a cítím, že jsem ten program převzala od nich. Opakuji stejnou chybu. Maminka byla fixovaná na mého bratra, tatínek na mne. Starali se o nás tak usilovně, že se v tom nedalo dýchat. Bratr ve svých třiceti letech utrpěl těžký úraz. Byl řadu měsíců v umělém spánku připoután na lůžko. Věděla jsem, že odchází. Cítila jsem, jak jej maminka nechce pustit. Já si přála, ať odejde a už se netrápí, cítila jsem, že nebojuje, nechce žít. V tu dobu jsem otěhotněla a čekala jsem syna. Věděla jsem, že to bude syn hned od začátku. Zakázali mi návštěvy u bratra v nemocnici.  Umřel, když jsem byla v sedmém měsíci těhotenství.

V regresi jsme procházeli období, kdy bratr zemřel.  Vše se ve mně svíralo a špatně se mi dýchalo.  Pak jsme se s Ester zaměřily na pocity mého syna v bříšku. Byl to šok! Cítil to samé co já!  Celou tu dobu to můj syn cítil také! Svým prožitkem jsem ho dusila. Pochopila jsem, že mi můj syn měl nahradit mého zemřelého bratra. K tomu se pojil i strach, že bych mohla přijít i o něho. Svým strachem jsem ho dusila a ničila!

Na závěr jsem k synovi promluvila a učinila jsem odpuštění jim oběma. I já sobě jsem musela odpustit a postupně pak celou věc zpracovat. Odpoutat se a nechat syna jít svou cestou. Milovat ho, ale nedusit ho svou láskou. Chvílemi jsem pochybovala, ale když se synovi začalo ulevovat a záchvaty se zmírňovaly, byla to pro mě ještě silnější motivace, abych na sobě a na odpoutání pořádně zapracovala. Hlídala jsem si své myšlenky a v každém negativním momentu jsem se napomínala. Šlo to ztuha, ale byla jsem trpělivá, jelikož nadarmo se neříká, že trpělivost růže přináší.

Děkuji, Ivana.“

Ukázka z knihy Karmická sinusoida – Z deníku regresní terapeutky

Více o knize ZDE