Po vlasech mě může hladit jen můj přítel Ondra, je první, komu jsem to dovolila a od něhož mi to není zároveň nepříjemné.
Dlouho jsem si myslela, že si to táhnu z minulých životů, ale díky regresi vím, že je to z toho současného.
Dokážu dlouhé minuty sledovat řeku, někdy se zastavím kdekoliv, kdykoliv a vidím věci jakoby zpomaleně, jako by neexistovaly v tomto čase a spíše přicházely odjinud.
Jsou to ona, o nichž se mi opakovaně zdá.
Vlastně jsem ho už poznala. Jen si to dovolit a přijmout ho.