„Milá Ester, můj život je spletencem jakéhosi podivného sebetyranství, vydávání se ze všeho a neschopnosti přijímat, snahou zavděčit se a být ‚hodná holčička‘, strachu, úzkosti a malých střípků naděje.
Po té regresi u vás už spoustu věcí odkrývám a pozvolna si uvědomuji.
Má hlava, pocit, že mi ji někdo utrhne a s tím související nesnášenlivost jakéhokoliv doteku na ní.
Po vlasech mě může hladit jen můj přítel Ondra, je první, komu jsem to dovolila a od něhož mi to není zároveň nepříjemné.
Dlouho jsem si myslela, že si to táhnu z minulých životů, ale díky regresi vím, že je to z toho současného.
Pramenilo to z období narození a způsobily to hrubé ruce doktora, když mi pomáhal na svět. Měla jsem pocit, že mi rozdrtí lebku.
Podivný odpor k mužům, když jsou ve fázi sexuální touhy, vzrušení a lační.
Ten pocit z minulého života a znásilňování v podpalubí jakési galéry, kde jsem byla zavřená a používaná jako sexuální otrokyně pro námořníky, byl úplně stejný jako ten, když jsem při nevěře nachytala mého muže a on tam stál nahý, zpocený a ztopořený.
Opět ten nevyslovitelný odpor a hnus.
Mé mlčení, když se mi chce křičet, když každý pór mého těla křičí a já nevydám ani hlásku. Je hrozné zjistit, že boj je marný, a že když budeš hodná holka, možná se někdo slituje.
Ale slitování není a smířit se je největší krutost, kterou člověk páchá sám na sobě.
Jak mi říká i můj psycholog, o všechno na světě si člověk musí umět říct; neřekne-li si, nebude vyslyšen.
Pocit určité paralýzy, když na sebe přebírám obraz muže, jímž jsem nejen dle mé matky měla být.
Nikdy mi v té roli nebylo dobře a i věčně nepřítomný manžel mě do ní tlačil. Tak jsem fungovala skoro 21 let v manželství. Spíše muž než žena.
Postarat se o všechno. Hlavně moc neobtěžovat a nerušit jakýmkoliv rozvířením domácí poklidné hladiny.
Má zahleděnost do věcí neživých.
Křišťálový lustr byl mé jediné štěstí v mém posledním minulém životě, kdy jsem se starala o svého nepohyblivého muže překypujícího bohatstvím.
Dokážu dlouhé minuty sledovat řeku, někdy se zastavím kdekoliv, kdykoliv a vidím věci jakoby zpomaleně, jako by neexistovaly v tomto čase a spíše přicházely odjinud.

Jablka, která mě v mém životě z nějakého podivného důvodu stále provázejí.
U obou těhotenství to v prvním trimestru byla jediná potravina, kterou jsem pozřela.
Byla to ona, která se rozkutálela z mého trička, když mě před lety opustila má první a nyní i poslední láska Ondra.
Jsou to ona, o nichž se mi opakovaně zdá.
Děti, které doposud byly mým životem a z jejichž ztráty se velmi, velmi viním.
To, že nezůstaly žít se mnou, je pro mě doteď velkou dírou v srdci, i když ke mně chodí, píšeme si, voláme.
Přesto mě provází bolest. Nemůžu jim každý den ‚mazat chléb‘, to pro mne bylo z velké části smyslem bytí a toho, proč jsem zůstávala tam, kde jsem strádala.
Byly to ony, které mě udržely při smyslech v manželství, kde jsem byla jaksi navíc.
Houpání, při němž se mi vždycky zvedne žaludek, tanec, který miluji, vůně sena, touha po dlouhých vlasech a skutečném milování.
Vždycky jsem věděla, že jsem obyčejná žena.
Nejlépe je mi tam, kde je blízko půda, les, stádo dobytka, louky a pastviny. Patřím tam. Ruce mého budoucího muže jsou konejšivé a zbaví mně veškerého strachu.
Můj muž má být laskavý a inteligentní tvor a má to být chlap, ne napůl žena, ne dítě, ne usmrkánek. Už se nebojím toho, že jej nepoznám.
Vlastně jsem ho už poznala. Jen si to dovolit a přijmout ho.

Ondra byl zprvu z toho, že jsem jej právě na ruce velmi často líbala, rozpačitý.
A já to dělala podvědomě, dnes už to vím. Bylo to těžké, udělat jen ten krok, odsunout to sklo tam dole v pyramidě, kam jste mě v regresi vedla, a podívat se za něj.
Děkuji, Esterko. Myslím, že mi ta cesta pomohla a že určitě není jednosměrná.
Vy i pan psycholog, ke kterému po rozvodu chodím, jste mými průvodci.
Díky vám konečně ustupuje ten pocit, že pořádně nadechnout se budu moci až po smrti.
A za pomoci všech těch sil zesílím i já.
Bývala jsem velká žena, vím to. I to, že jí dokážu být znova.
Marie Anna.
🔸️
Právě jste si přečetli ukázku z knihy Vztahová sinusoida – Příběh pro Jasmínku
Více o knize se dočtete na této stránce ZDE
Ester Davidová
Jmenuji se Ester Davidová a byl to můj životní příběh, který mě dovedl k technice regresních terapií. Právě ta mi pomohla rozuzlit a pochopit nejen to, co se mi v životě dělo, nalézt příčiny mých problémů, ale zejména pochopit sebe sama. „Můj příběh najdete tady“>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Brzy vyjde:
  • Cesty duše v číslech a znameních
  • Meditační terapie pro tvé znamení
  • Hedvábná cesta k harmonii duše / KARTY NA KAŽDÝ DEN
  • Rituální Znovu-Zrození – Online program / NYNÍ ZA PODZIMNÍ CENU
  • Karmická sinusoida
  • Vesmírná a Vztahová sinusoida.
  • Kurzy regresních terapií
  • Kniha Kiliánovo tajemství
  • Léčení se čtyřmi živly / Meditace
  • Meditace na každý den
  • DÍTĚ V NÁS – Online program
  • Léčení vnitřního Muže, Ženy a Dítěte – Online program