NAŠE VNITŘNÍ ROČNÍ OBDOBÍ

Napadlo vás někdy, že by se vaše roční období mohlo řídit právě dnem, kdy se narodíte?

K této myšlence mě přivedl můj kolega terapeut a masér Marek Ščotka.

Před několika lety, těsně před svými narozeninami, které mám prvního května, jsem se svěřila Markovi, že se necítím posledních pár týdnů ve své kůži.

A on na to: Divíš se? Vždyť máš mrtvé období, období vnitřní zimy! Teprve se narodíš. Procházíš si nyní malou vnitřní smrtí.

A tak se stalo, že jsem díky jeho poznatkům začala pronikat do poznávání hloubek vlastních vnitřních rytmů svých ročních období…

Celý únor, březen a duben, tedy tři měsíce před svými narozeninami, jsem měla období tzv. „lemry“.

V ničem se mi nedařilo, na co jsem sáhla se hroutilo, vše jsem dělala na sílu a tvůrčí nápady byly ty tam.

Neměla jsem náladu na lidi a návštěvám či setkáním jsem se vyhýbala jako čert kříži. Bývala jsem zranitelnější, vztahovačnější a někteří lidé to vycítili a dokázali mě např. svými slovy více zasáhnout.

Měla jsem melancholické nálady, pocity marnosti, bývala jsem sklíčená – i bez důvodu a taktéž podrážděnější.

Když si vzpomenu na období mých předešlých těhotenství, dochází mi, že i mé období vnitřní zimy mohlo přispět k tomu, že byla neúspěšná.
(Má dcera byla počata v období mého vrcholného vnitřního léta)

V těchto měsících jsem také bývala náchylnější k různým angínám, nachlazení a virózám.

Marek mi vysvětlil, že právě v období vnitřní zimy = v tzv. etapě malé vnitřní smrti umírá vše nefunkční, aby vytvořilo prostor pro to nové. Dá se přirovnat k období u maminky v bříšku – tedy k období prenatálnímu, ale i menstruačním dnům.

Jakmile jsem pochopila, co se se mnou před mými narozeninami děje a dostalo se mi vysvětlení, které mi dávalo smysl, napětí se ve mně začalo rozvolňovat.

Nastala fáze přijetí a v dalších vnitřních zimách se mi již podstatně lépe fungovalo. Přestala jsem na sebe vyvíjet tlaky a musy. – Přestala jsem pátrat po příčinách mých nálad a stavů a více navnímávala své tělo a jeho potřeby.

Je prostě “moje zima“, tělo je citlivější, křehčí a volá po odpočinku, jak tělesném, tak i duševním. Tak mu ho, i své duši dopřávám.

Je pravdou, že cokoliv v tomto období tvořím, tak to nejde zcela hladce, ale musím vyvíjet větší snahu a také myšlenky i slova jaksi váznou.

V posledních čtyřech letech, přibližně týden před svými narozeninami zalézám do své ulity, rekapituluji si uplynulé období a zdají se mi velice živé sny, ve kterých se potkávám s lidmi, kteří byli mému srdci nejblíže a již odešli na druhý břeh. Skrze tyto sny se mi od nich dostává určitých poselství.

Tento čas velkého rozjímání a silné vnitřní restrospekce mě inspirovalo k vytvoření meditace Poděkování starému a požehnání novému a online programu Rituální znovuzrození.

Po mých narozeninách v květnu nastává obrat.

Po celý květen, červen a červenec se do mně postupně vlévá příliv energie, s ním přichází spousta nápadů a aktivit.
Tělo si samo s příchodem vnitřního jara říká o očistu organismu.

Vnitřní jaro je doba velkého úklidu – a to ve všech směrech. Těla, duše, domova, i lidí v našem dosavadním životě.

Avšak není ještě ta správná doba na sklizeň a velké změny. Energie je nervózní, těkavá a nestálá.

Je to doba čištění, pletí, kypření a sázení.

S úderem prvního srpna vcházím do svého vnitřního léta. (V tento den mě také rodiče počali 🙂  ) 

Srpen, září, říjen.

Tyto měsíce jsou pro mě vrcholem ve všech oblastech.
Přitom už je sklonek léta, přichází podzim, a to bych se měla cítit smutně a depresivně.
Opak je však pravdou.
Odjakživa miluji podzim. I když jsou venku plískanice, pošmourno a chladno, vůbec mi to nevadí.

Prožívám své období léta a sklízím ovoce.

Jsem ohebnější, pružnější, snadněji a lehčeji řeším spoustu situací a i ve vztahu k lidem mám větší nadhled.
Málo co se mně dokáže dotknout.

Nemám zvýšenou potřebu spánku. Mohu jít spát až po půlnoci a vzbudím se v brzkých ranních hodinách
plná elánu a chuti do nového dne.

Co se týká stravování, je zcela jiné než v mých zimních obdobích. Vystačím si s lehkými a malými porcemi
jídla.  Vnitřní léto je pro mě šup sem, šup tam.

Dokážu dělat více věcí najednou a bez jakékoliv větší námahy.

Listopad, prosinec a leden jsou pro mě mým vnitřním podzimem.

I přesto, že se pomalu stahuji do sebe, do poloviny prosince ještě sklízím úrodu, dokážu
věci i projekty dotahovat do konce a zužitkovávám vše, čeho jsem nabyla v předchozích měsících.

Vytvářím si zásobu na zimu. Jak energetickou, tak i kreativní.

I když sem tam proletí nějaký temnější mrak sklíčenosti nebo únavy,
rychle to pomíjí.

No a má osobní zima, která se hlásí prvního února, jak už jsem uvedla výše, nastává v únoru a pokračuje až do konce dubna.

Zima, je pro mě odpočinková.

Nyní je mi jasné, že tohle je období,
kdy mám načerpávat síly a nepodnikat žádné velké akce a aktivity.

Zima se dá také přirovnat k období těhotenství.

Jaro s příchodem na svět.

A proč zde tuto zkušenost uvádím?

Jelikož i ty sama si můžeš spočítat, kdy nastávají tvá roční období a udělat si zpětnou rekapitulaci, jak se v určitých obdobích cítíš.

Věřím, že stejně jako já přijdeš na spoustu věcí a souvislostí.

Možná se začneš podle nich nejen řídit, ale lépe je, i sebe chápat.

Naučíš se vnímat sama sebe, své potřeby a pocity.

Budeš vědět, kdy je pro tebe dobré se vším seknout, zalézt do pelechu, či začít něco nového.

Pokud nastanou tvé těžší roční fáze, již si je budeš uvědomovat a snadněji je přijímat.

Jednoduše budeš vědět, na co se máš v každé z nich zaměřit.

Stejně jako tomu bylo u mě 🙂

POKUD BY JSI DRAHÁ ŽENO STÁLA O MÉ PODROBNĚJŠÍ VEDENÍ, NEJEN SVÝMI VNITŘNÍMI OBDOBÍMI, PAK JE TADY TA MOŽNOST. 

V DENÍKU PRO KAŽDOU ŽENU na této stránce ♥ SE DOČTEŠ VÍCE.