Pocity viny. Co dokáže samokletba.

Vinit se? Kdepak, já se neviním! Z čeho? Proč? Vždyť nemám důvod!

Myslíte si to také? Zkuste jít do hloubky sebe sama a zamyslete se.

Když opravdu zapátráte, zjistíte, že za většinou našich neúspěchů, nespokojeností, nezdarů, finančních omezení, vztahových i zdravotních problémů, stojí pocit viny. Takový jedinec si pak uvědomí, že je ve svém životě stále něčím a někým omezován a je obklopen z valné části negativními lidmi. Lidmi, kteří ho obviňují, ať udělá cokoliv, vylívají si na něm zlost, limitují ho svým strachem anebo v něm strach spouští. Přesto je touha zavděčit se i tomu největšímu škodiči velice silná.

Tendence za každou cenu pomoci svému okolí, rodičům, přátelům a spasitelské sklony, nakládání si na sebe příliš a dření do úmoru jsou ukazatelem na silně zakořeněný program viny. Vina spouští strach a strach vytváří omezení a paralyzuje nás v našem konání.

Také přivtěleným duším a různým entitám se daří ve vibraci strachu. Strach nám oslabuje naše energetické pole a ochranný obal.

Lidé mají tendence vytvářet si ochrany a energetická vejce či se motají do vláken ochrany, což vůbec nepomůže, pokud nejsou zbaveni svého strachu a viny.

Jste-li zbaveni strachu a žijete v klidu a míru nejen sami se sebou, ale i se svým okolím, máte dostatečnou ochranu, i kdybyste se ocitli v samotném pekle (které si stejně vytváříme sami).

Zdárným příkladem jsou sebevrazi, ti trpí za života tolika strachy a pocity viny, že si peklo automaticky přitáhnou sami po svém skonu. Dostanou se do nižších energetických forem, do čekárny na další život, který může být ještě těžší výukovou látkou, než byl život předchozí. Na základě probilancování svých činů si pak následně vyberou život navazující na zkoušky, ve kterých neuspěli v životě předchozím. Nezvládli první třídu, proto ji musí opakovat. Je třeba pochopit, že to, co vibrujeme za života, vibrujeme i po smrti a přesně tak si vytváříme další pole pro náš osobní růst v životě dalším.

Duše sebevrahů přivtělí na žijícího jedince, jelikož ten tzv.“vibruje“ na stejné úrovni, jako duše nebožtíka. Žije také ve strachu a omezení.

Často říkávám lidem, a znovu se opakuji, že strach neexistuje, je jen v naší hlavě, je to uměle vytvořený proces, emoce, kterou nám vštěpuje okolí a společnost a funguje jako morová epidemie.

Dlouho jsem ve svém duchovním vývojovém procesu pracovala na formách strachu. Bylo to těžké. Když jsem si myslela, že mám strach zvládnutý, obešel mě z druhé strany a nachystal mi další velké zkoušky. Strach je mistrem převleků a dokáže si velice úspěšně hrát na schovávanou.

Říkávala jsem si: „Čeho bychom se měli bát? Naší věčnosti? Snad sami sebe?“ Ano, sami sebe. Ve skutečnosti se bojíme svého niterního světa, ne toho vnějšího.

Za většinou strachů se skrývá strach ze smrti. Můžeme na sobě sebevíc pracovat, meditovat, rozvíjet se, kát se, odpouštět a milovat.

Jedno já říká: „Jsi nesmrtelný, tvá duše je věčná, půjdeš dál, když opustíš své tělo, nemáš se čeho bát.“

To druhé křičí: „Jsi si tím tak zcela jistý, jistý, že tomu tak opravdu je a bude?!“

Pochybnosti jsou lidské.

Naše hloubky jsou nekonečné, neohraničené a neomezené jako vesmír sám. Tvoříme sami za sebe a nikomu se nedějí věci stejně. Jsme individualitami tvořícími jedinečný celek.

Mnozí lidé si nejsou vědomi, že se viní, dospějí k tomuto poznání, teprve když si projdou kus cesty a opakují se jim jejich nezdary. Je snazší odpustit druhým, ale odpustit sám sobě bývá těžké. To je delší proces, mnohdy to nejde hned. A další otázka je: chceme to vůbec? Chceme si odpustit?

Pokud lidé pochopí souvislosti a hloubku svého konání, pochopí, že vina v podstatě neexistuje, protože vše ve vesmíru je dokonalé a chyby, kterých se dopouštíme, jsou jen naším výplodem strachu a omezení a hlavně našimi učiteli. To my sami si tvoříme svá vlastní omezení a tím si vytváříme negativní karmu.

Neexistuje špatná a dobrá karma. Temno a světlo jdou ruku v ruce. Přijmeme-li temno, naše duše se prosvětlí.

Prožíváme-li vinu při opuštění těla, vibrujeme ji i dále v meziprostoru, tedy po své smrti, a také v dalším životě budeme prožívat pocity strachu a viny. Narodíme se pak např. rodičům, kteří nás kibicují za chyby, které děláme, vytvářejí nám omezení a zákazy a srážejí naše sebevědomí. A naše reakce je, že se stáhneme do sebe a ač vědomě či podvědomě je viníme za to, jak se k nám chovají, ale viníme také sami sebe, máme pocit že „Já za vše můžu.“ Takže jsme v kruhu a ten se stále točí a vlákna viny nás svazují čím dál více.

Přitom když pochopíme celkový karmický proces, uvědomíme si, že tam, kde je nám sebevědomí sráženo, je nám vlastně zvedáno. Když nás někdo staví na piedestal, tak nás musí zákonitě srazit. Učíme se rovnováze, i když nám to přijde mnohdy nespravedlivé.

Vina je hlavní indikátor naší karmy. Přitom ani karma jako taková neexistuje. Karma je technický termín pro shrnutí procesu příčin a následků. Žádný pán s hůlkou nad námi nestojí a nezapisuje naše negativní činy či myšlenky. To my sami si vrýváme do našeho energetického vibračního pole tyto procesy, které nás pak brzdí v našem vývoji.

Lidé, kteří se viní, si vytvářejí proces sebedestrukce. Mohou tíhnout k alkoholu, někdy k drogám, potkávají partnery, kteří je ničí po psychické i fyzické stránce, ti mohou být žárliví, majetničtí, nevěrní, dále narážejí na despotické zaměstnavatele nebo jimi opovrhují jejich děti. Také se mohou točit v kruhu a zajetí svého vlastního života, cítí se nenaplněni, nespokojeni a stále hledají nějaký smysl.

Vina v další řadě spouští rakovinotvorný proces, ke kterému se pojí lítost. Lítost nad sebou, lítost nad druhými. Pokud například litujete druhé, můžete zažít podobnou situaci, jakou zažívají oni, abyste pochopili jejich cestu k dokonalosti.

Kdo má zlost na někoho v okolí, bude se sám potýkat s agresí na svou osobu. Pokud je k tomuto agresivnímu člověku momentální život shovívavější v oblasti zdraví, pak se na stáří určitě dopídí k tomu muset postarat, pak určitě pochopí jak je těmto postiženým lidem, když se s láskou o ně někdo vůbec postará, pokud se třeba nemohou hýbat a je jim podána i ta voda.

A kde je příčina sebeobviňování? Z větší části někde v minulosti….

————————————–

Právě jste si přečetli ukázku z knihy Vesmírná sinusoida

Více o knize ZDE

Hlubinnému zpracování pocitů viny a dalších nefunkčních programů se věnuji např. v online programu DÍTĚ V NÁS nebo v online Základnímu kurzu regresních terapií.

Více o online programech ZDE